Když vidíte věci jinak

„Já vám tedy řeknu, v čem vnímám problém.“ Hrkla na mně klientka hned po ránu. „Ano? Tak do toho.“ Povzbuzuji. „Mno, také se vám už stalo Janičko, že něco sdělujete, snažíte se vysvětlit co nejpodrobněji podstatu a stejně jste vnímána jinak?“ Klientka má slzy v očích. Je smutná, protože její dospělý syn vždy věci pochopí jinak, než má. Cítí se nepochopená a bezmocná. „Proč Janičko, proč?“ „Budu k vám upřímná“, odpovídám. „Stejně tak k vám chodí informace, které vnímáte jinak vy.“ „Tak tomu nerozumím už vůbec.“

 

Staňte se posluchačem

 

Asi vám to něco připomíná. Klientka uvedla jen jeden příklad nepochopení. A to umí pěkně bolet. Nepochopení a nešťastné pocity se stávají příčinou rozkolu ve vztazích. Buší vám z toho srdce a stále na to myslíte? Neměli jste to nechat dojít tak daleko? Všimněte si, jak emoce narůstají. Jste toho plní. Máte potřebu tolik toho sdělit a oni vám nerozumí. Naopak…ještě útočí a selektují slovíčka, která používají jinde, a vám se zdá, že je používají proti vám. Vůbec nevíte, co s tím. Snažíte se ohleduplně předat informace. Vysvětlit vše jak nejlépe dovedete a neumíte najít společnou řeč. Když neřeknete, je to špatně, když řeknete, je to taky špatně. Přece takhle se už nedá…Ano, nedá. Tak se zastavte, přestaňte sdělovat a staňte se naopak posluchačem. A zase to PROČ.

 

Důvodů, které jsou příčinou nepochopení vás, je víc, ale …

 

Důvodů, které jsou příčinou nepochopení vás, je víc. Ale na uvědomování si jakých, je čas. Podrobnější důvod, "proč se mi to děje" se jistě všichni časem dozvědí. Avšak ve chvíli, kdy se potřebujete někam posunout a vymanit se z kruhu nepochopení je naopak analýza PROČ fází, která vás zdrží, a ničeho nedosáhnete. Je načase nehledat důvody, ale spíše způsoby.

 

Kdo nechce, hledá důvody, kdo chce, hledá způsoby

 

Tohle jste jistě již slyšeli, ale jak tomu rozumět v konkrétních situacích? Řekněme si nejprve, co je situace. V tom má spousta lidí guláš. Situací většinou nazývají jen to, co se nepovedlo nebo co vyznělo jako nedorozumění. Soustředí se na to a věnují tomu pozornost, přemýšlí o tom, protože to chtějí vyřešit. Výsledkem je, že tomuto stavu dají sílu a tím se zesílí jeho účinky i důsledky. Uvědomit si je potřeba však něco jiného. Situace je vše, co se děje. Je to děj nebo dění…. Já nyní píšu tento článek a to je moje situace. Až bude napsaný, tak si půjdu uvařit čaj a v době vaření bude moje situace vaření. Patřičně si to hodlám užít, protože zesílím úžasnou chuť a vůni čaje tím, že nastavím svoje smysly na radost z procesu. Ale pojďme se posunout. Co je situace již víme. Vraťme se nyní k té zásadní větě: Kdo nechce, hledá důvody, kdo chce, hledá způsoby. Jak ji vnímáte ve vztahu k vám? Když vám někdo na vaši stížnost, či upřímné vyjádření důvodů neutěšeného stavu odsekne či odpoví právě větou: „Kdo nechce hledá důvody, kdo chce, hledá způsoby.“ Naštvete se nebo přikývnete a budete šťastni za toto pravdivé připomenutí?

 

Jak to na vás působí?

 

Právě jste se dozvěděli pravdu o vás. Je to výsledek vašeho vnímání a vašeho žití. Teď můžete namítat, že vás se to netýká, že vy chcete a naopak hledáte způsoby. Já vám stejně budu oponovat. Promiňte mi to. Ono se to týká totiž úplně každého. I mně. Podstata však je jiná. Podstata je v přijímání a vnímání sebe sama. Tak přestaňte křečovat a námitkovat a v klidu a pokorou čtěte…

 

Zvykli jsme si na masku

 

Zvykli jsme si na masku a už ani nevíme, že ji máme. Mluvíme stále o té naší větě. „Kdo nechce…“ Pokud se nám daří, tak se k této větě hrdě hlásíme. Pokud však se nám v něčem nedaří, tak to něco podmažeme a podbarvíme obhajobou. Je to proto, že chceme v očích druhých vypadat dobře, jinak a já si troufnu napsat, že lžeme sami sobě. Tyto situace, kdy nás někdo nechápe se nám nedějí náhodou. Tyto situace se nám dějí proto, aby důvody nyní byly odloženy a začali jsme se věnovat něčemu jinému. A víte čemu? SOBĚ…

 

Tato věta: Kdo nechce… je totiž kouzelná a má velikou hloubku pochopení

 

Naučili jsme se vyhodnocovat namísto přijímání. Každý z nás má na vybranou. A právě proto si vybíráme. Ale pozor, abychom nepřebrali. Zde se totiž nabízí troje řešení pochopení. Avšak většina z nás vidí jen první dvě.

Patříte snad k těm, kteří se vnímají spíše v první polovině věty? Nebo snad tam vnímáte lidi kolem vás? Ať tak, či tak, jste to právě vy, kdo se patlá v situacích, ze kterých mají jednoduše vystoupit a přenést soustředěnost. Jste to právě vy, kdo vyhodnocuje proč nač zač a tím se dobrovolně pasuje do stavu oběti. Chcete snad, aby vás okolí litovalo? Ale to se nestane, a pokud se to stane, tak vám to jen dlouhodobě ublíží. Nebo snad litujete své blízké a lidi v okolí? Pak ubližujete vy.

Možná patříte k těm, kteří se hrdě hlásí k druhé polovině věty. Ta první část: Kdo nechce, hledá důvody, tu odmítáte. Není vaší součástí. Tak to je dobrý začátek. Už začínáte tušit, že posun je v koncentraci na pozitiva. Dokonce už se snažíte aplikovat do života a přináší vám to první ovoce. Jenže i tady je druhá stránka…a Bohu žel.

Pokud jste přijali za své obě části věty, teprve máte vyhráno. Ale pozor. Není to jen tak nějak o názoru: Něco na tom bude… Je to totiž velká a hluboká pravda a vaší pravdou a součástí se stane až tehdy, až začnete mít rádi obě části věty a současně zástupce těchto částí. To je totiž to: Bohu žel. Jestliže nezačnu mít ráda i lidi, kteří to mají jinak a dle mého názoru nedobře, nikam se nikdy neposunu. Pokud se jim vyhýbám a vyjadřuji nesouhlas s jejich vnímáním, nikdy se nikam neposunu. Až ve chvíli, kdy nejsem kritikem, ale příkladem jsem našla cestu a teprve teď mám co předávat ostatním. Až do této chvíle je naléhavé věnovat se sobě.

 

Mám se ráda a láskyplně se přijímám

 

Tato afirmace mě provází již řadu let. Vždy, když mi vklouzne na mysl někoho hodnotit a není to právě na terapii, kdy mi přísluší sdělovat vše, co Bůh chce, aplikuji tuto afirmaci. Je třeba se vždy vrátit k tomu, CO mi má říci, že mě napadlo hodnotit. Ano je to vždy o mně. Je to o pokoře, že jsem tu proto, abych se učila vnímat, kdy zastavit a vrátit se na cestu čistoty a souznění se všemi. Ale abyste neřekli, že jsme odešli od tématu a nedozvěděli jste se co dělat, když vidíte věci jinak  nebo je snad vidí jinak vaši blízcí. A vy tolik potřebujete pro svůj klid, tak vám ve zkratce do začátku přeci jen poradím.

 

Komunikace k životu patří a já přece CHCI…

Když vidíte věci jinak nebo snad oni mě nechápou

 

Jak je to s těmi důvody a co s tím dělat? Kde jsou tedy ty způsoby? Zde je několik málo příkladů, proč a kdy mě nechápou:

● Je to tehdy, když sděluješ věci zdlouhavě a odbíháš od záměru hovoru. Mluv tedy málo, jasně a slovy lásky.

● Je to tehdy, když nejsi dobrým posluchačem. Není prostor pro zpětnou vazbu, jak jsem pochopen/a. Avšak dbej na to, aby zůstalo u tématu.

● Je to tehdy, když vnímá dotyčný tvoje slova jako kritiku. Jsi ve fázi, že jsi momentálně nastaven/a na kritické vnímání TY. Dobré je komunikaci ukončit, než se začneš více zamotávat…

● Je to tehdy, pokud je téma hovoru mířeno na posuzování. Komunikace má být konstruktivní bez hodnocení ostatních, kteří nejsou přítomni.

● Je to tehdy,  pokud se dostatečně neraduješ s posluchačem při sdělování jeho radostných sdělení. Jsi ve fázi, kdy se máš zaměřit více na radost v životě. Usmívej se a opakuj si často větu: Přijímám s radostí vše, co přichází.

● Je to tehdy, pokud neumíš ještě pracovat se soucitem u druhého a zaměňuješ jej za lítost. Pochopení a správnou reakci se naučíš praxí nadhledu a otevíráním intuice.

● Je to tehdy, pokud nevyjadřuješ dostatečnou a upřímnou vděčnost za veškeré informace, které dostáváš.

● Je to tehdy, pokud dotyčného nepřijímáš se všemi jeho chybami i přednostmi a stavíš ho do podmínek pro tvoji laskavost. Je to důkaz toho, že se nemáš rád/a a horkou bramboru hážeš dál. Pomáhá často a trvale si opakovat: Mám se rád/a a láskyplně se přijímám.

● Je to tehdy, kdy komunikace je příliš dlouhá a chaotická. Dotyčný si selektuje jednotlivé úseky jako jednotlivé záměry. Poté má tendence prezentovat bez souvislostí jinde. Předávej jen to, co je nezbytně nutné a je tvým prožitým poznáním. Vyhýbej se předávání názorů druhých.

● Je to tehdy, kdy máš nasazenou masku a za každou cenu lpíš na tom docílit svého. Máš tendence manipulovat. Oprosti se od chtění ovládat a odevzdej pouze informace. Myslíš-li sdělení upřímně, budou tak pochopeny. V opačném případě se staneš obětí manipulace ty teď nebo později.

 

A ta hlavní příčina nepochopení vás?

Jak jednoduché – zrcadlo, to jste vy…

 

● Tím největším a nejdůležitějším důvodem PROČ je fakt, že jsme se narodili proto, abychom duchovně rostli. S tím souvisí i přijímání změn v našem chování a stálé zlepšování čistoty našeho charakteru. Jelikož děláte vše proto, abyste se tomu vyhnuli, našel si Bůh způsob, jak vás vytrhnout z vašeho fanatického zaměření na věci nepodstatné tím, že vás poškádlí a pokusí se zastavit. V žádném případě nejde o trest. Jde vždy o příležitost pomoci si dřív, než to přeženete.

Pokud ve svých zoufalých návycích pokračujete, protože jste si nestihli uvědomit a nepochopili jste, že se chce po vás změna reakce, opakuje Bůh podobnou situaci s větší naléhavostí, aby vám otevřel oči. A k čemu? Ke změně SEBE. Ano, je to o vás. Vše, co se vám nelíbí, je tu proto, aby vám řeklo:

1) TOTO JSI TY. Takhle se v jiných situacích chováš ty. Takhle působíš na lidi.

● JAK SE TI TO LÍBÍ, KDYŽ TI NASTAVUJÍ ZRCADLO? Je na místě změnit svoje reakce a činy. Změnit sebe.:-)

Nebo…

2) TOTO JSI TY. Neumíš přijímat lidi s chybami i přednostmi tak, jak jsou. Svým odmítáním dáváš Bohu najevo svůj nesouhlas, že jim přeješ stejné štěstí jako sobě. Máš je rád/a jenom když…

● JAK SE TI LÍBÍ, KDYŽ O SOBĚ VÍŠ, ŽE JSI SOBEC? Je na místě změnit svůj přístup k ostatním.  Změnit sebe.:-)    

 

A na závěr…

 

Uvědomte si, že nejdůležitější je být upřímní sami k sobě. Můžete mít masku a před ostatními zastírat a dávat na obdiv svoji spravedlnost. Ale je to správné? Kdo nám jednotlivcům dal právo soudit druhé? Zavzpomínejte. Kde je ta vaše loňská pravda? Letos už je všechno jinak a s naší loňskou pravdou můžeme jít k šípku. Spoustu věcí jsme již pochopili a dělali bychom jinak, kdyby… a proč tedy nedat šanci i těm, kteří právě došli k místu, kde jsme byli loni my. Proč máme stále snahu říkat jim to, co ještě nemá být řečeno… Proč jim podsouváme ony věty „mám s tím zkušenost, dej si pozor“ a podobně. Tak jako oni dnes, tak i my se můžeme na věci a přicházející situace dívat bez emocí a bez očekávání, že mě někdo chce ranit.

A tak se na to podívejme v klidu. Všechno nepochopení tkví v názorech a starých zvycích. Pravda se zjeví zcela nečekaně, až budete připraveni ji přijmout v celé své kráse a to i v případě, že se vám třeba nelíbí. Protože pochopení a skutečné poznání má tu nejvyšší hodnotu. Je to dar a bonus pro ty, kteří se rozhodli změnit a dávají šanci všem výzvám. Tak hodně štěstí vám všem

Více na Kurzy Školy zdravého života nebo Kurzy Brány Zdraví

Brána zdraví je můj nejlépe investovaný čas a peníze v mém dosavadním životě.

Marie, účastnice Startovacího kurzu

Splnilo mé očekávání spolu s bonusy :-)

Roman, účastník Startovacího kurzu

...